Výzkum a vývoj

Jak postupujeme při Výzkumu a vývoji?

Aby byla zajištěna perfektní bezpečnost úložiště a především lidí a životního prostředí, desítky let se aktivně zapojujeme do vývoje a výzkumu nových technologií. Spolupracujeme s partnerskými organizacemi z ostatních zemí světa a podílíme se na mezinárodních projektech. Hlubinné úložiště a vše s ním spojené má tzv. sdílené know-how. To znamená, že všechny státy, které provozují jaderné elektrárny, sdílí své poznatky z výzkumu a vývoje s ostatními.

V jakých kontejnerech budou odpady do hlubinného úložiště ukládány?

Ukládací obalové soubory (UOS) pro uložení vyhořelého jaderného paliva, které je původcem prohlášeno za radioaktivní odpad (RAO), musí mít velmi dlouhou životnost (desítky tisíc let) a zároveň si musí zachovat funkčnost i v případě jakékoliv mimořádné události. V současné době probíhá intenzivní výzkum materiálů, které se k výrobě ukládacího obalového souboru použijí. Ten musí vyhovět řadě požadavků, mimo jiné na dlouhodobou těsnost, inertnost vůči okolnímu prostředí v úložišti a odolnost vůči okolnímu tlaku. Při projektování UOS odborníci čerpají zkušenosti například z návrhu švédsko-finského dvouplášťového kontejneru s ocelovým vnitřkem a měděnou obálkou nebo z návrhu japonského ocelového silnostěnného kontejneru. Současný referenční projekt SÚRAO pracuje s konceptem ocelového kontejneru a intenzivní výzkum probíhá v Škoda JS Plzeň. Ukládací obalové soubory budou v podzemních prostorách obklopeny (utěsněny) jílovým materiálem (bentonitem), který udrží UOS ve stabilní poloze, bude dobře odvádět teplo z jejich povrchu a utvoří jednolitý obal, který obalové soubory ochrání i před stykem s vodou.

Úložiště je obří stavba: 450 fotbalových hřišť pod zemí, 30 hektarů na povrchu. Jaký bude objem vytěžené horniny?

Velikost podzemního areálu se bude odvíjet od zvoleného řešení: zda bude ukládání vodorovné či svislé, jedno či vícepatrové. Také velikost povrchového areálu vyplyne až z konkrétních podmínek na dané lokalitě – část provozu může být např. zahloubena. Obecně se však dá říct, že nadzemní areál by měl mít rozlohu 10 – 20 hektarů a bude projektován tak, aby maximálně zapadl do okolní krajiny. Vyrubaná hornina může být částečně využita pro uzavírání úložiště, nebo využita k rozvoji místní infrastruktury.

Co když stát výstavbu úložiště nezvládne?

Česká republika se připravuje na výstavbu hlubinného úložiště dlouhodobě a špičkové české vědecké týmy spolupracují na řadě výzkumů se zahraničními odbornými výzkumnými organizacemi, laboratořemi a univerzitami na celém světě. Koncepty na zbudování hlubinného úložiště jsou na světě velmi podobné. Přizpůsobují se pouze specifickým podmínkám daného státu (např. chemickému složení hornin, hydrogeologickým a strukturně tektonickým podmínkám). Know-how je sdílené.

V některých zemích za ukládání a skladování radioaktivních odpadů zodpovídají soukromé firmy, v jiných stát. V České republice je to stát, respektive SÚRAO, kdo je povinen najít trvalé řešení, které nebude přenášet zodpovědnost na další generace. Pro účely stavby úložiště byl zřízen speciální jaderný účet, z kterého bude celá stavba financována. Na jaderný účet přispívají všichni původci radioaktivních odpadů.

Hlubinné úložiště znemožní přístup k odpadům a jeho monitorování na desítky tisíc let. Přitom v něm zbývá 95 procent energie, kterou v současné době sice neumíme využít, ale může se to v budoucnu změnit. Není to plýtvání?

Je možné, že budoucí reaktory dokáží využívat současné vyhořelé palivo znovu. I tak po nich ale zbydou radioaktivní odpady, které bude nejvhodnější uložit v hlubinném úložišti.

Navíc, vyhořelé palivo ze současných elektráren nezačneme ukládat do hlubinného úložiště zítra, ale nejdříve za 50 let. Takže prostor pro vývoj nových technologií, ale i pro rozhodnutí o trvalém uložení vyhořelého paliva, je zde dostatečný.

Jaké jsou vlastnosti těsnícího bentonitu?

Bentonit je druh jílu a v českém průmyslu se s ním pracuje již desítky let (od roku 1941). Využívá se v mnoha odvětvích: v textilním, těžebním, farmaceutickém a potravinářském průmyslu, ve slévárenství, vodohospodářství, stavebnictví, zemědělství, ale třeba i v kosmetice.

Pro potřeby HÚ je bentonit celosvětově zkoumán desítky let a na základě tohoto výzkumu byl vybrán jako nejvhodnější těsnicí materiál. Od roku 1999 SÚRAO realizovalo ve spolupráci s dalšími odborníky (jak českými, tak i zahraničními) okolo 30 výzkumných projektů týkajících se problematiky využití českého bentonitu v HÚ. Tento dvacetiletý výzkum umožnil vybudování kvalitního českého výzkumného týmu ve všech klíčových oblastech.