Kritéria a proces výběru lokalit

Třináct klíčových kritérií, na základě kterých byl zúžen počet potenciálních lokalit hlubinného úložiště

Kritéria výběru lokalit

 

 

Technické zprávy o hodnocení lokalit naleznete zde.

Kritérium K1: Velikost využitelného horninového masivu

Aby mohlo být úložiště vybudováno, je nutné nalézt dostatečně velký a kompaktní blok horniny, do kterého by mohlo být umístěno celé úložiště, a ještě zůstala dostatečná rezerva. V Česku má být zařízení umístěno v tzv. krystalinických horninách, tedy například žulách nebo rulách. Radioaktivní materiál by měl být uložen v hloubce 500 metrů pod zemským povrchem. Kritérium K1 v sobě zahrnuje mnoho indikátorů. Sleduje mimo jiné, jestli je horninový blok případně rozdělen v hloubce na více kusů a věnuje se tepelným vlastnostem horniny, tedy tomu, jak bude hornina odvádět teplo, vydávané speciálními „kontejnery“.

Proč je kritérium K1 důležité?

Úložiště je možné umístit jen do dostatečně velkého a celistvého horninového masivu. Masiv je třeba nejen vyhledat, ale i přesně popsat veškeré jevy, které v něm probíhají v současnosti a budou probíhat v budoucnosti. Experti musejí znát maximum informací, jedině tak mohou stavbu úložiště zodpovědně naplánovat.

 

Kritérium K2: Dostupnost infrastruktury

Investice takového rozsahu jako hlubinné úložiště je pochopitelně závislá na dostupné infrastruktuře: železnicích a silnicích nebo přípojkách na elektrickou energii. V rámci hodnocení se proto pro vzájemné porovnání lokalit velmi pečlivě posuzovalo, jak horninu vytěženou při stavbě úložiště odvézt a uložit. Hornina může být později využita při procesu uzavírání úložiště. Vzhledem k její předpokládané vysoké kvalitě lze předpokládat, že bude možné část použít také pro realizaci např. dopravních staveb v regionu úložiště.

Proč je kritérium K2 důležité?

Dbá se na to, aby vytěžený materiál bylo možné uložit do 20 kilometrů od stavby a hornina se tak zbytečně nepřevážela na velké vzdálenosti.

 

Kritérium K3: Popsatelnost a predikovatelnost horninových bloků

V rámci tohoto kritéria se hodnotil nejen samotný horninový blok uvažovaný pro výstavbu úložiště, ale sledovaly se i geologické podmínky v jeho širším okolí. Lokalita byla popsána co nejpřesněji a na základě získaných dat vytvořili odborníci takzvaný prostorový geologický 3D model. V další fázi se teď budou soustředit na popis všech identifikovaných hranic v horninách. Aby k tomu ale mohlo dojít, musí na 4 doporučených lokalitách proběhnout detailní měření a vrtný průzkum, a to až do vzdálenosti několika desítek kilometrů od studovaného horninového bloku.

Proč je kritérium K3 důležité?

Horninový masiv musíme znát do detailu, je to jedna ze základních podmínek pro jakékoli projektování úložiště. Musíme být schopni přesně určit, jak vypadá hornina hluboko pod zemí.

 

Kritérium K4: Variabilita geologických vlastností

Ideální horninový masiv, vhodný pro umístění úložiště, je velký homogenní blok stejnorodé horniny. V rámci tohoto kritéria se proto odborníci zaměřili na tzv. prostorovou variabilitu, tedy na to, jestli je v masivu a jeho okolí více různých hornin nebo pouze jedna, jak jsou vzájemně uspořádány a jaké mají mezi sebou vztahy. Petrografická variabilita zase sleduje, jak je hornina v příslušném bloku různorodá. Například žula může mít i v rámci jednoho masivu několik různých variant lišících se třeba velikostí zrn nebo proporcí jednotlivých minerálů.

Proč je kritérium K4 důležité?

Analýza variability ukazuje, jestli je daná lokalita (konkrétní horninový masiv) relativně vhodná, nebo jsou naopak zjištěné parametry méně příznivé pro umístění úložiště.

 

Kritérium K5: Charakteristika proudění vody v okolí úložiště a transportní charakteristiky

Pro hlubinné úložiště je důležité, aby vody v horninovém masivu bylo co nejméně a aby proudila co nejpomaleji. V rámci tohoto kritéria se posuzovala také rychlost pronikání vody z povrchu do podzemí a případně zpátky na povrch, její cesty a řada dalších charakteristik. Výsledkem je komplexní hydrogeologický model, který dává co nejpřesnější představu o vodě v případném úložišti a jeho okolí.

Proč je kritérium K5 důležité?

Podzemní voda je nejpravděpodobnějším nosičem látek v budoucím hlubinném úložišti v případě, že budou po tisících let narušeny vybudované bariéry (ukládací „kontejnery“). Proto je vhodná taková oblast, která je pro vodu málo prostupná a je v ní minimum puklin.

 

Kritérium K6: Identifikace a umístění drenážních bází

Kromě rychlosti proudění vody se také sleduje, kam voda z úložiště teče, do kolika toků a jak daleko je úložiště od nejbližší drenáže, tedy místa, kde voda z podzemí vyvěrá na povrch.

Proč je kritérium K6 důležité?

Počítá se s možností, že za několik desítek až stovek tisíc let radionuklidy z úložiště mohou proniknout ven. Budou mít sice podstatně sníženou radioaktivitu, ale přece by se měly právě prostřednictvím různých drenáží co nejvíce rozptýlit.

 

Kritérium K7: Seismická a geodynamická stabilita

Místo, kde úložiště vznikne, by mělo být stabilní. Blok horniny by se měl co nejméně hýbat, lokalita by neměla ležet v oblasti, kde dochází k zemětřesení. Proces eroze, tedy odnosu půdy a hornin, by měl být co nejpomalejší. Právě tyto faktory sleduje kritérium K 7.

Proč je kritérium K7 důležité?

Je nutné, aby bylo samotné úložiště, a tedy i prostředí, v němž bude umístěno, co nejstabilnější a v průběhu let se co nejméně měnilo.

 

Kritérium K8: Charakteristiky, které by mohly vést k narušení úložiště budoucími aktivitami člověka

Hlubinné úložiště by mělo svůj účel plnit mnoho desítek tisíc let a za tu dobu by nemělo být zásahy člověka nijak narušeno. Hledá se tudíž takové místo, kde by se ve velké hloubce nevyskytovaly například zásoby nerostných surovin, které by jednou člověk mohl chtít těžit, nebo pitné vody.

Proč je kritérium K8 důležité?

Úložiště bude mnoho let i po uzavření provozu pečlivě monitorováno. Předpovídat se bezpochyby velice přesně dají například geologické nebo hydrogeologické faktory, jen stěží ale můžeme vědět, jak bude třeba za 3 tisíce let vypadat politické zřízení v České republice. A vlastně ani to, jestli bude nějaká Česká republika ještě existovat. ale musí bezproblémově fungovat dál, a proto se jakémukoliv jeho narušení snaží experti předejít už teď při jeho plánování.

 

Kritérium K9: Jevy ovlivňující šíření radioaktivity, provoz jaderného zařízení

Kritérium sleduje jevy, které mohou nastat při provozu úložiště. Je reprezentováno hustotou obyvatelstva a počítá i délku trasy od jaderné elektrárny k úložišti.

Proč je kritérium K9 důležité?

Pravděpodobnost mimořádné události je velice malá, nicméně experti musí počítat s každou variantou a připravit se na všechny možné scénáře tak, aby zaručili co největší bezpečnost a veškerá rizika minimalizovali. Proto je také třeba hodnotit hustotu osídlení nebo délku trasy mezi jadernou elektrárnou a úložištěm, která by měla být v ideálním případě co nejkratší.

 

Kritérium K10: Vliv na povrchové vody a vodní zdroje

Hlubinné úložiště představuje zásah do místních geologických poměrů. Je proto nutné posoudit, jaký potenciální vliv může mít jeho výstavba na povrchové a podzemní vody, včetně zdrojů využívaných pro zásobování obyvatelstva. Kritérium 10 se věnuje vodním zdrojům v blízkém i vzdálenějším okolí úložiště.

Proč je kritérium K10 důležité?

Voda je prioritou nejen z hlediska její nezbytnosti pro člověka, ale také z pohledu hlubinného úložiště. Věnujeme jí proto maximální pozornost.

 

Kritérium K11: Vlivy na ochranu přírody a krajiny

Každá stavba podobného rozsahu ovlivňuje své okolí. Zcela zásadní podmínkou je, aby výstavba hlubinného úložiště měla minimální negativní dopady na krajinu a přírodu. Kritérium se věnuje nejen například vzdálenosti obydlených míst od povrchového areálu úložiště, ale sleduje třeba i trasy, kterými chodí zvěř.

Proč je kritérium K11 důležité?

Výstavba hlubinného úložiště nesmí negativně narušit místní krajinu a musí být v souladu se všemi normami o ochraně přírody. Většina úložiště bude v podzemí, ale i povrchový areál je třeba citlivě umístit tak, aby nenarušoval okolí. Cílem je nalézt takové řešení, které co nejméně ovlivní stávající ráz krajiny a bude co nejvíce vyhovovat dotčeným obcím. Úložiště by se mělo na finální lokalitě začít budovat v roce 2050.

 

Kritérium K12: Vlivy na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Posuzuje se, na jaké půdě se bude rozkládat povrchový areál úložiště, jestli jde o zemědělskou půdu nebo lesní porost.

Proč je kritérium K12 důležité?

Je třeba postupovat co nejšetrněji k zemědělské půdě i lesům. Neumístíme úložiště nikde, kde bychom jeho výstavbou narušili výnosné farmářské pozemky nebo unikátní lesní společenstva.

 

Kritérium K13: Vlivy na obyvatelstvo, hmotný majetek a ochranu památek

Každá stavba, včetně budování hlubinného úložiště, je zásahem do života lidí, kteří v její blízkosti žijí. Kritérium posuzuje, jak se příprava úložiště dotkne obyvatel v příslušném regionu, jak ovlivní jejich majetek a také třeba to, jestli může mít vliv na památkově chráněné objekty.

Proč je kritérium K13 důležité?

Zásah do běžného chodu obcí by měl být co nejmenší. Prašnost a hlučnost by měla být snížena na minimum. V případě nutnosti se počítá i s vybudováním opatření, jako jsou například protihlukové stěny.

 

Celý text ke stažení naleznete zde.

 

 

Proces výběru lokalit

Hodnocení lokalit bylo vypracováno na základě úkolu z usnesení Vlády České republiky č. 464 ze dne 18. 7. 2018 k Výroční zprávě o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů v roce 2017, který „Ukládá ministryni průmyslu a obchodu předložit vládě do 31. ledna 2019 návrh zúžení počtu lokalit pro budoucí hlubinné úložiště na 4 preferované a informaci o dalším postupu prací k výběru dvou kandidátních lokalit v roce 2022“. Zároveň je předkládaná zpráva manažerským shrnutím všech technických zpráv.

1. Úvod

Hodnocení lokalit bylo vypracováno na základě úkolu z usnesení Vlády České republiky č. 464 ze dne 18. 7. 2018 k Výroční zprávě o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů v roce 2017, který „Ukládá ministryni průmyslu a obchodu předložit vládě do 31. ledna 2019 návrh zúžení počtu lokalit pro budoucí hlubinné úložiště na 4 preferované a informaci o dalším postupu prací k výběru dvou kandidátních lokalit v roce 2022“.

Ukládání radioaktivních odpadů v České republice je úkolem Správy úložišť radioaktivních odpadů. Pro účely trvalého zneškodnění vysokoaktivních odpadů dle platné Koncepce nakládání s VJP a RAO pak Správa realizuje projekt přípravy hlubinného úložiště. Tato stavba musí splnit legislativní požadavky atomového zákona č. 263/2016 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek pro všechny fáze jeho životního cyklu. Jde o zařízení, kde má být uloženo vyhořelé palivo z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť.

V České republice bude toto zařízení umístěno ve vhodném krystalinickém horninovém masivu zhruba 500 metrů pod zemským povrchem, se zahájením provozu od roku 2065. Bezpečnostní funkce hlubinného úložiště jsou zajišťovány systémem geologických a inženýrských bariér, které se navzájem doplňují a zajišťují ochranu člověka a ochranu životního prostředí před kontaktem s uloženým materiálem. První bariéru představuje stabilní horninový blok. Dalšími, uměle vytvořenými bariérami budou ukládací ocelové obalové soubory a bentonitové výplně úložných prostor.

V současné fázi přípravy hlubinného úložiště je kladen důraz na vývoj ukládacího konceptu a výběr finální a záložní lokality. Tento výběr je realizován v postupných krocích za účelem postupné redukce jejich počtu.

V letech 2019– 2020 bylo hodnoceno celkem 9 potenciálních lokalit v krystalinickém horninovém prostředí. Jedná se o lokality Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Horka, Hrádek, Kraví hora, Janoch (ETE-jih), Magdaléna a Na Skalním (EDU-západ).

 

2. Postup hodnocení

Hodnocení lokalit bylo prováděno odborníky z předních českých odborných institucí a technických organizací. Garantem hodnocení oblasti technické proveditelnosti bylo konsorcium vedené Českým vysokým učením technickým v Praze, společně s firmou SATRA, spol. s r.o. a MottMacDonald, spol. s r.o., garantem hodnocení kritérií dlouhodobé bezpečnosti pak ÚJV Řež, a. s. společně s Českou geologickou službou a firmou Progeo, s r.o. Environmentální kritéria pak hodnotila firma Valbek, spol. s r.o. ve spolupráci s Ateliér T-plan, s.r.o. Celý proces byl koordinován a metodicky veden odborníky SÚRAO.

Metodika zúžení počtu potenciálních lokalit a odlišení těch relativně vhodnějších (zúžení na čtyři doporučené) byla odvozena na základě příslušné legislativy a jiných požadavků (zejména zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, vyhlášky č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení a metodického pokynu SÚRAO MP.22 Požadavky, indikátory vhodnosti a kritéria výběru lokalit pro umístění hlubinného úložiště). Na základě těchto dokumentů byla kompilována jak kritéria, která vylučují umístění hlubinného úložiště na konkrétní lokalitě (vylučující kritéria), tak kritéria, pomocí kterých lze odlišit relativně vhodnější lokality od těch relativně méně vhodných (porovnávací tzv. klíčová kritéria, dále v textu).

Odvození těchto porovnávacích (klíčových) kritérií proběhlo i s přihlédnutím a zhodnocením stávajícího souboru popisných dat o jednotlivých lokalitách, které SÚRAO získala v letech 2003 až 2019 prostřednictvím výzkumných a průzkumných prací (více viz. kapitola 3). Získaný stupeň poznání sice neumožňuje zhodnotit lokality v podrobnosti plného splnění požadavků, zejména národní legislativy, tj.vyhlášky č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení, nicméně umožňuje od sebe lokality vzájemně odlišit a vybrat z technického hlediska ty vhodnější. Odlišení je provedeno prostřednictvím tzv. klíčových kritérií. Ta musí být vyhodnotitelná na základě současného stavu
poznání, musí potenciální lokality od sebe věrohodně odlišit a nesmí vzájemně mezi sebou korelovat. Kritéria jsou dále specifikována do úrovně indikátorů (dílčích charakteristik každého kritéria).

Celkově bylo hodnotícím týmem předních českých odborných institucí hodnoceno devět potenciálních lokalit ve 26 vylučujících kritériích a v 13 klíčových kritériích (dále specifikovaných ve 38 indikátorech). Tato klíčová kritéria reprezentovala tři hlavní okruhy problematiky hlubinného úložiště – dlouhodobou a provozní bezpečnost, technickou proveditelnost a vlivy hlubinného úložiště na životní prostředí. Definovaná klíčová kritéria obsahují všechny v současné době relevantní charakteristiky pro umístění hlubinného úložiště a porovnání lokalit.

Vlastní hodnocení lokalit bylo provedeno ve dvou krocích.

V prvním krokuvyloučení rizik, byla zhodnocena pravděpodobnost naplnění vylučujících kritérií dle vyhlášky č. 378/2016 Sb., na každé lokalitě.

Ve druhém krokuuplatnění přednosti, pak byly hodnocené lokality mezi sebou vzájemně porovnány. Lokality, které byly v kolizi s vylučujícím kritériem a zároveň nebylo možné toto kritérium napravit technickým ani jiným opatřením, již nebyly dále hodnoceny. Lokality hodnocené v druhém kroku pak byly rozděleny na doporučené (skupina relativně lepších lokalit) a záložní, které splnily hodnotící kritéria, ale jejich technické parametry jsou relativně horší. Tyto lokality mohou být v budoucnosti eventuálně do posuzování vráceny, ale to pouze v případě nových poznatků z geologických průzkumů, které by vyloučily některou z doporučených lokalit na základě vylučujících kritérií. Bude však muset být posouzeno riziko naplnění těchto vylučujících kritérií na záložní lokalitě a její perspektivnost v porovnání s ostatními lokalitami.

 

Postup porovnání potenciálních lokalit lze shrnout do čtyř kroků, které jsou dále v textu detailněji popsány.

1. Určení 13 klíčových kritérií na základě relevantních dat popisujících lokality (hodnoty daných indikátorů na lokalitách).
2. Určení vah u kritérií a indikátorů – váhy 13 klíčových kritérií byly stanoveny SAATYHO expertním porovnáním významnosti kritérií širokým hodnotitelským kolektivem 26 expertů. Váhy indikátorů (pokud bylo více indikátorů v rámci jednoho kritéria) byly stanoveny expertním odhadem příslušných hodnotitelů, odborníků v každé dané oblasti (technická proveditelnost, dlouhodobá a provozní bezpečnost, vlivy na životní prostředí).
3. Oznámkování lokalit v daném indikátoru – indikátor v dané lokalitě je hodnota fyzikální veličiny, četnosti jevu nebo hodnota logická (výskyt ano/ne). Hodnota indikátoru byla pro danou lokalitu oznámkována jako ve škole. Jedničku získaly ty lokality, jejichž hodnoty daného indikátoru byly pro HÚ v porovnání s ostatními lokalitami vhodnější a známku pět ty, které byly v daném indikátoru mezi ostatními porovnávanými lokalitami nejslabší.
4. Matematický výpočet pro určení pořadí lokalit od nejvhodnější po nejméně vhodnou – všechny hodnoty indikátorů v rámci jednoho kritéria byly následně sečteny a tento součet byl vynásoben váhou příslušného kritéria. Výsledné hodnoty vážených kritérií byly v rámci každé lokality sečteny. Výsledkem je celková známka každé lokality. Pro ověření správnosti výsledků byly provedeny porovnávací výpočty.

 

3. Použitá data pro účely hodnocení

Hodnocená (podkladová) data lze rozdělit do třech vzájemně navazujících oblastí, tj.dlouhodobá a provozní bezpečnost, technická proveditelnost a vlivy hlubinného úložiště na životní prostředí.

Geologická data, tvořící podstatnou část znalostní báze pro popis lokalit a hodnocení, byla získána studiem přípovrchové části potenciálních lokalit všemi dostupnými geologickými metodami (povrchová a letecká geofyzika, hydrogeologické a geologické mapování, studium mechanických vlastností hornin aj.) bez provádění prací se zásahem do pozemku (vrtů).

Další sadou dat použitých pro účely hodnocení jsou syntetizující popisné modely lokalit (geologický, hydrogeologický, transportní). K dispozici pro účely porovnání lokalit jsou také předběžné odhady dlouhodobého vývoje lokalit (erozní, seismická, klimatická a tektonická stabilita).

Poslední sadou dat jsou pak předběžná projektová řešení hlubinného úložiště na každé lokalitě (umístění a rozloha podzemního a povrchového areálu).

Bez provedení prací se zásahem do pozemku (vrtných prací) již nelze v současné době očekávat kvalitativní změnu v poznání hodnocených lokalit.

 

4. Klíčová kritéria pro porovnání lokalit

Vzájemné porovnání lokalit bylo provedeno na základě klíčových kritérií. Zatímco vylučující kritéria jsou dána legislativními a dalšími požadavky (vyhláška č. 378/2016 Sb. zákon 114/1992 Sb. a interní dokument SÚRAO MP.22), kritéria pro porovnání lokalit byla definována dle interního dokumentu SÚRAO MP.22 a následujících předpokladů:

1) Musí být vyhodnotitelná na základě současného stavu poznání;

2) musí potenciální lokality od sebe věrohodně odlišit a

3) nesmí vzájemně mezi sebou korelovat (např. vycházet z přepočtu stejných dat).

Hodnotitelským týmem bylo definováno celkem třináct klíčových kritérií.

 

5. Stanovení významnosti

Pro stanovený počet třinácti hodnocených kritérií byl pro účely odvození jejich vah aplikován SAATYHO postup kvantitativního porovnání pomocí matice párových hodnocení. Při této metodě se všechny dvojice kritérií hodnotí vzájemně a kvantitativně dle expertního odhadu příslušného odborníka.

Tým hodnotitelů se skládal z 27 odborníků, kteří byli nominováni organizacemi, jež se podílely na zpracovávání podkladů pro hodnocení. Odborníci byli seznámeni s problematikou přípravy hlubinného úložiště v širších souvislostech, nejenom z pohledu jejich odbornosti.

Výsledné váhy kritérií byly vypočteny jako aritmetický průměr vah jednotlivých hodnotitelů. Hodnoty vah ukazují na relativně vyšší významnost pro porovnání lokalit bezpečnostních kritérií (tj. K3-K9) – 68,6 %, dále projektových (K1 a K2) -16,5 % a environmentálních (K10-K13) s váhou 14,9 %. Toto rozdělení akcentuje v současném hodnocení zejména kritéria dlouhodobé bezpečnosti, z nich pak především kritéria geologická a hydrogeologická.

Z projektových kritérií je akcentována velikost horninového masivu, z environmentálních kritérií pak charakteristiky, které jsou vázány na ochranu vodních zdrojů.

 

6. Matematický výpočet hodnocení

V základním výpočtu byla normalizovaná hodnota známky daného indikátoru vynásobena hodnotou příslušné váhy indikátoru. Všechny indikátory v rámci jednoho kritéria byly následně sečteny a tento součet byl vynásoben váhou příslušného kritéria.

Výsledné hodnoty vážených kritérií byly v rámci každé lokality sečteny. Výsledkem je celková známka každé lokality – výsledná užitná hodnota. Dosažené celkové známky byly uspořádány do vzestupné posloupnosti hodnot a čtyři nejnižší hodnoty byly z výsledku vybrány. Tyto lokality jsou pak doporučeny jako vhodnější.

Popsaný postup byl doplněn porovnávacími výpočty. Celkem bylo provedeno, vedle základního výpočtu, 8 srovnávacích výpočtů v pěti postupech. Porovnávací výpočty byly provedeny pomocí různých metod výpočtu vah kritérií a normalizace vstupních hodnot.

Jednalo se o následující doplňkové výpočty:

1) Stanovení výhodnějších lokalit pomocí vah kritérií stanovených podle SAATYHO matice párových porovnání, stejně jako v základním (referenčním) postupu, avšak s vyhodnocením lokalit podle vah jednotlivých hodnotitelů a následné statistické zpracování těchto dílčích hodnocení.

2) Normalizace známkového hodnocení indikátorů, tj. převedení na škálu 1 až 5, kdy 1 je nejlepší hodnota daného indikátoru a 5 je nejhorší hodnota indikátoru, byla na rozdíl od referenčního postupu provedena intervalovou metodou. Normalizace intervalovou metodou je založena na statistických veličinách, kdy rozsah hodnot je rozdělen na pět intervalů vymezených od průměrné hodnoty. Každý interval je reprezentován normalizovanou hodnotou známky 1 až 5.

3) Lokality byly vyhodnoceny podle vah jednotlivých hodnotitelů dle SAATYHO postupu a následně bylo hodnocení statisticky zpracováno.

4) Srovnávací postup č. 4 představuje rovnovážný přístup ke kritériím. Normalizovaná hodnota známky daného indikátoru byla vynásobena hodnotou příslušné váhy indikátoru. Všechny indikátory v rámci jednoho kritéria byly následně sečteny a tento součet tvoří hodnotu příslušného kritéria. Každému kritériu byla postupně přiřazena váha 100 % a následně byly vypočtené hodnoty jednotlivých kritérií pro každou lokalitu sečteny.

5) Srovnávací postup je absolutní variantou výpočtu, kdy pro výpočet užitné hodnoty nebyly brány v úvahu váhy kritérií, podobně jako v postupech, ani váhy jednotlivých indikátorů, což znamená, že všechny indikátory mají stejný význam.

 

7. Výsledky hodnocení

První krok hodnocení – vyloučení rizik

Na základě provedeného prvního kroku, hodnocení osmi potenciálních lokalit hlubinného úložiště, a to Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Horka, Hrádek, Janoch (ETE-jih), Magdaléna, Na Skalním (EDU-západ), bylo zjištěno, že žádná z těchto lokalit není v přímé kolizi se žádným vylučujícím kritériem vyhodnotitelným na základě dostupných dat. Devátá hodnocená lokalita, Kraví hora, je v kolizi s vylučujícími kritérii reflektující areály blízkých bývalých uranových dolů Rožná a Olší.

Po provedeném vyhodnocení je ale tato kolize řešitelná v rámci administrativnětechnických opatření. Protože ale Kraví hora ve druhém kroku hodnocení vykazuje výrazně horší charakteristiky než ostatní lokality, nebyla případná opatření dále hodnocena z hlediska nákladů.

Všechny hodnocené lokality, na základě současného stavu poznání a metodiky hodnocení, vyhovují záměru umístění hlubinného úložiště.

Druhý krok hodnocení – uplatnění přednosti

Na základě provedeného druhého kroku hodnocení porovnání lokalit dle klíčových kritérií (tzn. výpočtů známkového hodnocení lokalit stanovených na základě hladin významnosti indikátorů a kritérií a jejich reprezentativních hodnot pro každou lokalitu) a následných porovnávacích výpočtů (celkem bylo provedeno 8 variant výpočtů hodnocení lokalit) se na prvních čtyřech místech objevují vždy stejné čtyři lokality (v abecedním pořadí): Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch (ETE-jih) s drobnými obměnami ve vzájemném pořadí.

S významným rozdílem (odskokem) ve výsledných hodnotách následují čtyři lokality (v abecedním pořadí): Čertovka, Čihadlo, Magdaléna, Na Skalním (EDU-západ).

Poslední lokalita – Kraví hora – je s velkým odstupem od všech hodnocených lokalit ve všech variantách výpočtu na posledním místě.

 

8. Závěr hodnocení – doporučení 4 lokalit

Provedené multikriteriální hodnocení na základě dostupných dat spolehlivě odlišilo čtyři potenciálně lepší lokality pro umístění hlubinného úložiště. Dle výsledků hodnocení jsou pro další práce a analýzy navrženy vládě ČR tyto lokality pro navazující práce (z důvodu výsledků porovnávacích výpočtů v abecedním pořadí):

Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch (ETE-jih)

Známky lokalit dle základního výpočtu. (1- Janoch (ETE-jih), 2- Horka, 3- Hrádek, 4- Březový potok, 5- Čihadlo, 6- Čertovka, 7- Na Skalním (EDU-západ), 8- Magdaléna, 9- Kraví hora)

 

Ostatní lokality, které nejsou doporučeny pro další etapu prací, jsou zařazeny mezi lokality záložní (seřazeno podle abecedy): Čertovka, Čihadlo, Kraví hora, Magdalena, Na Skalním (EDU-západ).

I tyto lokality na základě stávajícího stupně poznání a metodiky hodnocení splnily bezpečnostní a technické předpoklady pro umístění hlubinného úložiště). Pokud by na doporučených lokalitách pro další etapu prací byly indikovány v průběhu charakterizačních prací takové parametry horninového prostředí, které by měly za následek jejich okamžité vyloučení z procesu hodnocení, mohly by být za určitých předpokladů do procesu hodnocení opět zařazeny.

Jedná se zejména o takové charakteristiky, které jsou vyjmenovány ve vyhlášce č.378/2016, o umístění jaderného zařízení jako vylučující, nebo o charakteristiky, které je třeba hodnotit, ale nebude moci být dosaženo potřebné úrovně znalostí pro splnění požadavků regulátora na příslušný průkaz bezpečnosti.

Vzhledem ke skutečnosti, že k této situaci může dojít až v okamžiku realizace návazných – více podrobných – prací na lokalitách, bylo by nutné před opětovným zařazením konkrétní lokality do procesu provést posouzení rizika naplnění vylučujících kritérií na záložních lokalitách, a to na základě nově získaných informací ve vyřazené lokalitě.

Dále by bylo nutné vyhodnotit perspektivnost zbylých lokalit tak, aby opětovné zařazení jedné ze záložních lokalit skutečně přineslo lokalitu, kde lze očekávat podobné vlastnosti jako na těch postupujících tak, aby v celkovém porovnání nově přidaná lokalita nebyla svými vlastnostmi výrazně horší než ostatní. Jedině poté lze technicky doporučit vrácení lokality do procesu hodnocení.

Navíc celý postup hodnocení dle platné Koncepce směřuje k výběru hlavní a záložní lokality, tedy k postupnému snižování jejich počtu. Vzhledem k aplikovanému principu postupné redukce počtu lokalit a jejich několikerému prověřování z hlediska naplnění vylučujících kritérií, je tedy možnost navrácení rezervní lokality do procesu hodnocení z technických důvodů velmi málo pravděpodobná.

Bez další podrobnější geologické charakterizace (získání dat z hloubky úložiště) již nelze dále očekávat na žádné lokalitě kvalitativní změnu informací důležitých především z pohledu prokázání bezpečnosti a proveditelnosti hlubinného úložiště na konkrétních lokalitách.

 

9. Poradní panel expertů

 

Poradní panel expertů byl založen ředitelem SÚRAO pro zajištění transparentnosti procesu hodnocení, garanci jeho objektivity a nestrannosti jako poradní orgán ředitele SÚRAO. Toto těleso bylo vytvořeno zástupci nominovaných institucí s dlouholetými zkušenosti s odborným řešením této problematiky a dotčených státních institucí.

Složení poradního panelu expertů odpovídalo hodnoceným okruhům kritérií v rámci procesu hodnocení lokalit. Nominováni byli členové z Českého vysokého učení technického, Masarykovy Univerzity, Ministerstva životního prostředí, Státního ústavu radiační ochrany, Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů. Posledním nominovaným členem Poradního panelu expertů byl zástupce obcí. Jako pozorovatelé bez hlasovacího práva pak byli nominováni zástupci obcí (dva nominovaní pozorovatelé za každou lokalitu) a zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Cílem práce Poradního panelu expertů bylo garantovat odbornost, správnost, objektivnost a otevřenost procesu zužování počtu lokalit hlubinného úložiště a zajištění efektivní komunikace technických výstupů na úrovni příslušných rozhodovacích procesů. Časové omezení práce Poradního panelu expertů je dle statutu od jeho založení do doby podání informace vládě ČR o preferovaných lokalitách pro další práce po roce 2019-2020.

Poradní panel expertů měl od listopadu 2019 do května 2020 celkem 7 jednání, na kterých projednal a postupně vzal na vědomí kritéria hodnocení, hodnocení lokalit v klíčových kritériích K1 až K13 a celkové hodnocení. Předkládané materiály připomínkoval, přičemž tyto připomínky ve vylučujících a klíčových kritériích byly plně zapracovány do příslušných hodnotících zpráv nebo vypořádány. V průběhu procesu hodnocení tak byl Poradní panel expertů seznámen se všemi relevantními zprávami a posoudil každý jednotlivý krok. V rámci technických diskuzí byly vypořádány veškeré připomínky expertů a také připomínky pozorovatelů. Poradní panel expertů na svém posledním jednání schválil lokalit a doporučil řediteli SÚRAO toto hodnocení postoupit do vyšších rozhodovacích procesů.

V roli pozorovatele byl o vyjádření požádán i Státní úřad pro jadernou bezpečnost s kladným stanoviskem. Nad rámec poradního panelu expertů byly osloveni i dva experti s mezinárodními zkušenostmi (IAEA) a finská společnost POSIVA, kteří se rovněž k procesu hodnocení nezávisle vyjádřili.

 

Abstrakt ke stažení naleznete zde.