Projekt hlubinného úložiště je důležitý pro celou Českou republiku

Zprávy ze Správy přinášejí rozhovor s ministrem Karlem Havlíčkem

17. srpna 2021

Proč je projekt hlubinného úložiště pro Českou republiku důležitý? S jakými zeměmi Česko v tomto směru spolupracuje a jaká pozitiva může úložiště přinést? Nejen na tyto otázky odpověděl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

 

Dlouhodobě se věnujete projektu hlubinného úložiště v České republice, proč je pro Vás důležitý?

Důležitý je pro celou Českou republiku, protože by měl řešit problematiku radioaktivních odpadů, které u nás vznikají. Hlubinné úložiště je v tomto směru odborníky považováno za nejbezpečnější a v současnosti jediné řešení. Zároveň je třeba dodat, že vedle přechodu k nízkouhlíkové energetice představuje hlubinné úložiště jeden z největších projektů ochrany životního prostředí naší generace a naším úkolem je k tomuto tématu přistupovat s maximální odpovědností.

 

Některé obce z lokalit projekt tohoto zařízení kritizují. Mají se občané obávat nebo může přinést úložiště i nějaká pozitiva?

Obavy občanů samozřejmě chápu. Jsou spojeny nejen s provozem samotného zařízení, ale také s jeho stavbou. Na druhou stranu často slýchávám od těchto samých občanů a jejich zástupců také názor blízký pohledu vlády, tj. že rozhodující je bezpečnost a že máme umístit úložiště tak, abychom pro následující generace našli právě to nejbezpečnější řešení. Rád bych za tento zodpovědný přístup poděkoval. Věřím, že řadu obav by se mohlo podařit rozptýlit díky tomu, že budeme i nadále informovat o všech možných aspektech tohoto zařízení a představovat experty, kteří se na jeho přípravě podílejí, a jejich práci. Hlubinné úložiště se totiž zdaleka netýká jen odborníků na jádro, pracují na něm také geologové, hydrogeologové, stavaři a celá řada představitelů dalších oborů, včetně specialistů na životní prostředí. Stavba samotná bude probíhat v etapách a bude srovnatelná rozsahem s podobnými stavbami, například středně velkými průmyslovými areály. I tady je ale samozřejmě možné s pokusit eliminovat dopady na obyvatele okolních obcí a také jim vyjít vstříc například v podobě povrchového areálu úložiště nebo jeho napojení na infrastrukturu. Hlubinné úložiště s sebou přinese už ve fázi hledání vhodné lokality milionové příspěvky dotčeným obcím za průzkumná území a následně se finální lokality budou týkat další, řádově ještě vyšší poplatky, které obce mohou využít na svůj rozvoj. Peníze ale nejsou to jediné. Na základě zkušeností ze zahraničí můžeme říci, že úložiště dlouhodobě kladně ovlivní zaměstnanost v regionu, místní služby nebo infrastrukturu.

 

MPO pod Vašim vedením se hodně zasadilo o zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů. Jak to aktuálně se zákonem vypadá a co obcím garantuje?

Po jednotné právní úpravě, resp. speciálním zákonu, který by stanovil „pravidla hry“ a také roli a postavení obcí v celém procesu, tj. všech řízeních zmíněných v atomovém zákoně (§ 108 odst. 4 – pozn. redakce), obce dlouho volaly. Po neúspěších minulých vlád se nám podařilo najít shodu napříč všemi resorty a také získat doporučení Legislativní rady vlády pro věcný záměr zákona, který byl schválen loni v prosinci. V tomto roce jsme podle věcného záměru připravili návrh paragrafovaného znění zákona, který byl v červnu zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. Návrh zákona zakládá mj. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech oproti úpravě dané horním zákonem. Očekávám, že návrh zákona bude po vypořádání připomínek připraven pro novou vládu, která vzejde z podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

 

Na projektu hlubinného úložiště se spolupracuje s řadou vyspělých zemí, které samy vlastní projekty HÚ taky realizují, vyzvedl byste některou konkrétní spolupráci?

Velmi zajímavá je v tomto směru spolupráce s Finskem, kde jsou s hlubinným úložištěm nejdále. Přesvědčit se o tom mohli před dvěma lety i zástupci lokalit, kteří si na vlastní oči mohli prohlédnout, jak to v okolí takové stavby vypadá. Od Finů se můžeme učit a využívat jejich zkušenosti. Není to ale zdaleka jediná spolupráce, hlubinné úložiště opravdu připravuje celá řada dalších zemí jako je Švýcarsko, Švédsko nebo Japonsko a Česko s nimi spolupracuje na společných projektech právě proto, abychom si byli jisti, že úložiště bude co nejbezpečnější a co nejlépe vyřešeno.

 

SÚRAO navíc dlouhodobě spolupracuje s řadou českých špičkových vědeckých pracovišť. Vnímáte hlubinné úložiště i jako příležitost pro českou vědu a české univerzity?

Bezesporu. Je to velký projekt, který zasahuje do mnoha oborů, využívá nejnovější poznatky a technologie a v tomto směru přináší, a ještě může i do budoucna přinést, mnoho příležitostí pro vědecká pracoviště a samozřejmě také české firmy.

 

Rozhovor je součástí jarního čísla Zpráv ze Správy. Celé číslo naleznete k přečtení zde

Přiřazené štítky