SubmenuZavřít

Historie úložiště Hostim

Těžba vápence v lomu Alkazar probíhala v první polovině 20. století. Vápenec byl z lomů Hostim I a II dopravován do Berouna po úzkokolejné dráze, jejíž zbytky se dochovaly podél cesty do Berouna dodnes. Těžily se zde především vysokoprocentní vápence koněpruské a slivenecké, užívané hlavně pro hutnické účely.

Ukládání v Hostimi

Celkový objem obou chodeb s odpady je zhruba 1 690 m3. Samotný provoz úložiště trval velmi krátkou dobu. První obalové soubory přivezli do Hostimi pracovníci Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR) v roce 1959, provoz byl ukončen v roce 1964 a další péči o úložiště převzal stát.

Po privatizaci v letech 1991−1994 provedla soukromá společnost inventarizaci uložených odpadů a radiační a báňský průzkum uvnitř obou štol. Potvrdilo se, že zářiče a obaly obsahující odpady s vyšší aktivitou byly v roce 1964 převezeny do úložiště Richard v Litoměřicích. Z těchto kontrol také vyplynulo, že rizika spojená s přepracováním a přepravou zbylých odpadů do jiné lokality by byla podstatně vyšší, než rizika spojená s existencí úložiště. Nejlepší variantou proto bylo vyplnění obou chodeb betonovou směsí. Samotné uzavření proběhlo v roce 1997.

V letech 1990–1991 byl v okolí úložiště vybudován hydrogeologický monitorovací systém, který v rámci institucionální kontroly provozuje SÚRAO.