Proces výběru lokalit

Jaký byl postup výběru vhodných lokalit hlubinného úložiště

Hodnocení lokalit bylo vypracováno na základě úkolu z usnesení Vlády České republiky č. 464 ze dne 18. 7. 2018 k Výroční zprávě o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů v roce 2017, který „Ukládá ministryni průmyslu a obchodu předložit vládě do 31. ledna 2019 návrh zúžení počtu lokalit pro budoucí hlubinné úložiště na 4 preferované a informaci o dalším postupu prací k výběru dvou kandidátních lokalit v roce 2022“. Zároveň je předkládaná zpráva manažerským shrnutím všech technických zpráv.

1. Úvod

Hodnocení lokalit bylo vypracováno na základě úkolu z usnesení Vlády České republiky č. 464 ze dne 18. 7. 2018 k Výroční zprávě o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů v roce 2017, který „Ukládá ministryni průmyslu a obchodu předložit vládě do 31. ledna 2019 návrh zúžení počtu lokalit pro budoucí hlubinné úložiště na 4 preferované a informaci o dalším postupu prací k výběru dvou kandidátních lokalit v roce 2022“.

Ukládání radioaktivních odpadů v České republice je úkolem Správy úložišť radioaktivních odpadů. Pro účely trvalého zneškodnění vysokoaktivních odpadů dle platné Koncepce nakládání s VJP a RAO pak Správa realizuje projekt přípravy hlubinného úložiště. Tato stavba musí splnit legislativní požadavky atomového zákona č. 263/2016 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek pro všechny fáze jeho životního cyklu. Jde o zařízení, kde má být uloženo vyhořelé palivo z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť.

V České republice bude toto zařízení umístěno ve vhodném krystalinickém horninovém masivu zhruba 500 metrů pod zemským povrchem, se zahájením provozu od roku 2065. Bezpečnostní funkce hlubinného úložiště jsou zajišťovány systémem geologických a inženýrských bariér, které se navzájem doplňují a zajišťují ochranu člověka a ochranu životního prostředí před kontaktem s uloženým materiálem. První bariéru představuje stabilní horninový blok. Dalšími, uměle vytvořenými bariérami budou ukládací ocelové obalové soubory a bentonitové výplně úložných prostor.

V současné fázi přípravy hlubinného úložiště je kladen důraz na vývoj ukládacího konceptu a výběr finální a záložní lokality. Tento výběr je realizován v postupných krocích za účelem postupné redukce jejich počtu.

V letech 2019– 2020 bylo hodnoceno celkem 9 potenciálních lokalit v krystalinickém horninovém prostředí. Jedná se o lokality Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Horka, Hrádek, Kraví hora, Janoch (ETE-jih), Magdaléna a Na Skalním (EDU-západ).

 

2. Postup hodnocení

Hodnocení lokalit bylo prováděno odborníky z předních českých odborných institucí a technických organizací. Garantem hodnocení oblasti technické proveditelnosti bylo konsorcium vedené Českým vysokým učením technickým v Praze, společně s firmou SATRA, spol. s r.o. a MottMacDonald, spol. s r.o., garantem hodnocení kritérií dlouhodobé bezpečnosti pak ÚJV Řež, a. s. společně s Českou geologickou službou a firmou Progeo, s r.o. Environmentální kritéria pak hodnotila firma Valbek, spol. s r.o. ve spolupráci s Ateliér T-plan, s.r.o. Celý proces byl koordinován a metodicky veden odborníky SÚRAO.

Metodika zúžení počtu potenciálních lokalit a odlišení těch relativně vhodnějších (zúžení na čtyři doporučené) byla odvozena na základě příslušné legislativy a jiných požadavků (zejména zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, vyhlášky č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení a metodického pokynu SÚRAO MP.22 Požadavky, indikátory vhodnosti a kritéria výběru lokalit pro umístění hlubinného úložiště). Na základě těchto dokumentů byla kompilována jak kritéria, která vylučují umístění hlubinného úložiště na konkrétní lokalitě (vylučující kritéria), tak kritéria, pomocí kterých lze odlišit relativně vhodnější lokality od těch relativně méně vhodných (porovnávací tzv. klíčová kritéria, dále v textu).

Odvození těchto porovnávacích (klíčových) kritérií proběhlo i s přihlédnutím a zhodnocením stávajícího souboru popisných dat o jednotlivých lokalitách, které SÚRAO získala v letech 2003 až 2019 prostřednictvím výzkumných a průzkumných prací (více viz. kapitola 3). Získaný stupeň poznání sice neumožňuje zhodnotit lokality v podrobnosti plného splnění požadavků, zejména národní legislativy, tj.vyhlášky č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení, nicméně umožňuje od sebe lokality vzájemně odlišit a vybrat z technického hlediska ty vhodnější. Odlišení je provedeno prostřednictvím tzv. klíčových kritérií. Ta musí být vyhodnotitelná na základě současného stavu
poznání, musí potenciální lokality od sebe věrohodně odlišit a nesmí vzájemně mezi sebou korelovat. Kritéria jsou dále specifikována do úrovně indikátorů (dílčích charakteristik každého kritéria).

Celkově bylo hodnotícím týmem předních českých odborných institucí hodnoceno devět potenciálních lokalit ve 26 vylučujících kritériích a v 13 klíčových kritériích (dále specifikovaných ve 38 indikátorech). Tato klíčová kritéria reprezentovala tři hlavní okruhy problematiky hlubinného úložiště – dlouhodobou a provozní bezpečnost, technickou proveditelnost a vlivy hlubinného úložiště na životní prostředí. Definovaná klíčová kritéria obsahují všechny v současné době relevantní charakteristiky pro umístění hlubinného úložiště a porovnání lokalit.

Vlastní hodnocení lokalit bylo provedeno ve dvou krocích.

V prvním krokuvyloučení rizik, byla zhodnocena pravděpodobnost naplnění vylučujících kritérií dle vyhlášky č. 378/2016 Sb., na každé lokalitě.

Ve druhém krokuuplatnění přednosti, pak byly hodnocené lokality mezi sebou vzájemně porovnány. Lokality, které byly v kolizi s vylučujícím kritériem a zároveň nebylo možné toto kritérium napravit technickým ani jiným opatřením, již nebyly dále hodnoceny. Lokality hodnocené v druhém kroku pak byly rozděleny na doporučené (skupina relativně lepších lokalit) a záložní, které splnily hodnotící kritéria, ale jejich technické parametry jsou relativně horší. Tyto lokality mohou být v budoucnosti eventuálně do posuzování vráceny, ale to pouze v případě nových poznatků z geologických průzkumů, které by vyloučily některou z doporučených lokalit na základě vylučujících kritérií. Bude však muset být posouzeno riziko naplnění těchto vylučujících kritérií na záložní lokalitě a její perspektivnost v porovnání s ostatními lokalitami.

 

Postup porovnání potenciálních lokalit lze shrnout do čtyř kroků, které jsou dále v textu detailněji popsány.

1. Určení 13 klíčových kritérií na základě relevantních dat popisujících lokality (hodnoty daných indikátorů na lokalitách).
2. Určení vah u kritérií a indikátorů – váhy 13 klíčových kritérií byly stanoveny SAATYHO expertním porovnáním významnosti kritérií širokým hodnotitelským kolektivem 26 expertů. Váhy indikátorů (pokud bylo více indikátorů v rámci jednoho kritéria) byly stanoveny expertním odhadem příslušných hodnotitelů, odborníků v každé dané oblasti (technická proveditelnost, dlouhodobá a provozní bezpečnost, vlivy na životní prostředí).
3. Oznámkování lokalit v daném indikátoru – indikátor v dané lokalitě je hodnota fyzikální veličiny, četnosti jevu nebo hodnota logická (výskyt ano/ne). Hodnota indikátoru byla pro danou lokalitu oznámkována jako ve škole. Jedničku získaly ty lokality, jejichž hodnoty daného indikátoru byly pro HÚ v porovnání s ostatními lokalitami vhodnější a známku pět ty, které byly v daném indikátoru mezi ostatními porovnávanými lokalitami nejslabší.
4. Matematický výpočet pro určení pořadí lokalit od nejvhodnější po nejméně vhodnou – všechny hodnoty indikátorů v rámci jednoho kritéria byly následně sečteny a tento součet byl vynásoben váhou příslušného kritéria. Výsledné hodnoty vážených kritérií byly v rámci každé lokality sečteny. Výsledkem je celková známka každé lokality. Pro ověření správnosti výsledků byly provedeny porovnávací výpočty.

 

3. Použitá data pro účely hodnocení

Hodnocená (podkladová) data lze rozdělit do třech vzájemně navazujících oblastí, tj.dlouhodobá a provozní bezpečnost, technická proveditelnost a vlivy hlubinného úložiště na životní prostředí.

Geologická data, tvořící podstatnou část znalostní báze pro popis lokalit a hodnocení, byla získána studiem přípovrchové části potenciálních lokalit všemi dostupnými geologickými metodami (povrchová a letecká geofyzika, hydrogeologické a geologické mapování, studium mechanických vlastností hornin aj.) bez provádění prací se zásahem do pozemku (vrtů).

Další sadou dat použitých pro účely hodnocení jsou syntetizující popisné modely lokalit (geologický, hydrogeologický, transportní). K dispozici pro účely porovnání lokalit jsou také předběžné odhady dlouhodobého vývoje lokalit (erozní, seismická, klimatická a tektonická stabilita).

Poslední sadou dat jsou pak předběžná projektová řešení hlubinného úložiště na každé lokalitě (umístění a rozloha podzemního a povrchového areálu).

Bez provedení prací se zásahem do pozemku (vrtných prací) již nelze v současné době očekávat kvalitativní změnu v poznání hodnocených lokalit.

 

4. Klíčová kritéria pro porovnání lokalit

Vzájemné porovnání lokalit bylo provedeno na základě klíčových kritérií. Zatímco vylučující kritéria jsou dána legislativními a dalšími požadavky (vyhláška č. 378/2016 Sb. zákon 114/1992 Sb. a interní dokument SÚRAO MP.22), kritéria pro porovnání lokalit byla definována dle interního dokumentu SÚRAO MP.22 a následujících předpokladů:

1) Musí být vyhodnotitelná na základě současného stavu poznání;

2) musí potenciální lokality od sebe věrohodně odlišit a

3) nesmí vzájemně mezi sebou korelovat (např. vycházet z přepočtu stejných dat).

Hodnotitelským týmem bylo definováno celkem třináct klíčových kritérií.

 

5. Stanovení významnosti

Pro stanovený počet třinácti hodnocených kritérií byl pro účely odvození jejich vah aplikován SAATYHO postup kvantitativního porovnání pomocí matice párových hodnocení. Při této metodě se všechny dvojice kritérií hodnotí vzájemně a kvantitativně dle expertního odhadu příslušného odborníka.

Tým hodnotitelů se skládal z 27 odborníků, kteří byli nominováni organizacemi, jež se podílely na zpracovávání podkladů pro hodnocení. Odborníci byli seznámeni s problematikou přípravy hlubinného úložiště v širších souvislostech, nejenom z pohledu jejich odbornosti.

Výsledné váhy kritérií byly vypočteny jako aritmetický průměr vah jednotlivých hodnotitelů. Hodnoty vah ukazují na relativně vyšší významnost pro porovnání lokalit bezpečnostních kritérií (tj. K3-K9) – 68,6 %, dále projektových (K1 a K2) -16,5 % a environmentálních (K10-K13) s váhou 14,9 %. Toto rozdělení akcentuje v současném hodnocení zejména kritéria dlouhodobé bezpečnosti, z nich pak především kritéria geologická a hydrogeologická.

Z projektových kritérií je akcentována velikost horninového masivu, z environmentálních kritérií pak charakteristiky, které jsou vázány na ochranu vodních zdrojů.

 

6. Matematický výpočet hodnocení

V základním výpočtu byla normalizovaná hodnota známky daného indikátoru vynásobena hodnotou příslušné váhy indikátoru. Všechny indikátory v rámci jednoho kritéria byly následně sečteny a tento součet byl vynásoben váhou příslušného kritéria.

Výsledné hodnoty vážených kritérií byly v rámci každé lokality sečteny. Výsledkem je celková známka každé lokality – výsledná užitná hodnota. Dosažené celkové známky byly uspořádány do vzestupné posloupnosti hodnot a čtyři nejnižší hodnoty byly z výsledku vybrány. Tyto lokality jsou pak doporučeny jako vhodnější.

Popsaný postup byl doplněn porovnávacími výpočty. Celkem bylo provedeno, vedle základního výpočtu, 8 srovnávacích výpočtů v pěti postupech. Porovnávací výpočty byly provedeny pomocí různých metod výpočtu vah kritérií a normalizace vstupních hodnot.

Jednalo se o následující doplňkové výpočty:

1) Stanovení výhodnějších lokalit pomocí vah kritérií stanovených podle SAATYHO matice párových porovnání, stejně jako v základním (referenčním) postupu, avšak s vyhodnocením lokalit podle vah jednotlivých hodnotitelů a následné statistické zpracování těchto dílčích hodnocení.

2) Normalizace známkového hodnocení indikátorů, tj. převedení na škálu 1 až 5, kdy 1 je nejlepší hodnota daného indikátoru a 5 je nejhorší hodnota indikátoru, byla na rozdíl od referenčního postupu provedena intervalovou metodou. Normalizace intervalovou metodou je založena na statistických veličinách, kdy rozsah hodnot je rozdělen na pět intervalů vymezených od průměrné hodnoty. Každý interval je reprezentován normalizovanou hodnotou známky 1 až 5.

3) Lokality byly vyhodnoceny podle vah jednotlivých hodnotitelů dle SAATYHO postupu a následně bylo hodnocení statisticky zpracováno.

4) Srovnávací postup č. 4 představuje rovnovážný přístup ke kritériím. Normalizovaná hodnota známky daného indikátoru byla vynásobena hodnotou příslušné váhy indikátoru. Všechny indikátory v rámci jednoho kritéria byly následně sečteny a tento součet tvoří hodnotu příslušného kritéria. Každému kritériu byla postupně přiřazena váha 100 % a následně byly vypočtené hodnoty jednotlivých kritérií pro každou lokalitu sečteny.

5) Srovnávací postup je absolutní variantou výpočtu, kdy pro výpočet užitné hodnoty nebyly brány v úvahu váhy kritérií, podobně jako v postupech, ani váhy jednotlivých indikátorů, což znamená, že všechny indikátory mají stejný význam.

 

7. Výsledky hodnocení

První krok hodnocení – vyloučení rizik

Na základě provedeného prvního kroku, hodnocení osmi potenciálních lokalit hlubinného úložiště, a to Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Horka, Hrádek, Janoch (ETE-jih), Magdaléna, Na Skalním (EDU-západ), bylo zjištěno, že žádná z těchto lokalit není v přímé kolizi se žádným vylučujícím kritériem vyhodnotitelným na základě dostupných dat. Devátá hodnocená lokalita, Kraví hora, je v kolizi s vylučujícími kritérii reflektující areály blízkých bývalých uranových dolů Rožná a Olší.

Po provedeném vyhodnocení je ale tato kolize řešitelná v rámci administrativnětechnických opatření. Protože ale Kraví hora ve druhém kroku hodnocení vykazuje výrazně horší charakteristiky než ostatní lokality, nebyla případná opatření dále hodnocena z hlediska nákladů.

Všechny hodnocené lokality, na základě současného stavu poznání a metodiky hodnocení, vyhovují záměru umístění hlubinného úložiště.

Druhý krok hodnocení – uplatnění přednosti

Na základě provedeného druhého kroku hodnocení porovnání lokalit dle klíčových kritérií (tzn. výpočtů známkového hodnocení lokalit stanovených na základě hladin významnosti indikátorů a kritérií a jejich reprezentativních hodnot pro každou lokalitu) a následných porovnávacích výpočtů (celkem bylo provedeno 8 variant výpočtů hodnocení lokalit) se na prvních čtyřech místech objevují vždy stejné čtyři lokality (v abecedním pořadí): Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch (ETE-jih) s drobnými obměnami ve vzájemném pořadí.

S významným rozdílem (odskokem) ve výsledných hodnotách následují čtyři lokality (v abecedním pořadí): Čertovka, Čihadlo, Magdaléna, Na Skalním (EDU-západ).

Poslední lokalita – Kraví hora – je s velkým odstupem od všech hodnocených lokalit ve všech variantách výpočtu na posledním místě.

 

8. Závěr hodnocení – doporučení 4 lokalit

Provedené multikriteriální hodnocení na základě dostupných dat spolehlivě odlišilo čtyři potenciálně lepší lokality pro umístění hlubinného úložiště. Dle výsledků hodnocení jsou pro další práce a analýzy navrženy vládě ČR tyto lokality pro navazující práce (z důvodu výsledků porovnávacích výpočtů v abecedním pořadí):

Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch (ETE-jih)

Známky lokalit dle základního výpočtu. (1- Janoch (ETE-jih), 2- Horka, 3- Hrádek, 4- Březový potok, 5- Čihadlo, 6- Čertovka, 7- Na Skalním (EDU-západ), 8- Magdaléna, 9- Kraví hora)

 

Ostatní lokality, které nejsou doporučeny pro další etapu prací, jsou zařazeny mezi lokality záložní (seřazeno podle abecedy): Čertovka, Čihadlo, Kraví hora, Magdalena, Na Skalním (EDU-západ).

I tyto lokality na základě stávajícího stupně poznání a metodiky hodnocení splnily bezpečnostní a technické předpoklady pro umístění hlubinného úložiště). Pokud by na doporučených lokalitách pro další etapu prací byly indikovány v průběhu charakterizačních prací takové parametry horninového prostředí, které by měly za následek jejich okamžité vyloučení z procesu hodnocení, mohly by být za určitých předpokladů do procesu hodnocení opět zařazeny.

Jedná se zejména o takové charakteristiky, které jsou vyjmenovány ve vyhlášce č.378/2016, o umístění jaderného zařízení jako vylučující, nebo o charakteristiky, které je třeba hodnotit, ale nebude moci být dosaženo potřebné úrovně znalostí pro splnění požadavků regulátora na příslušný průkaz bezpečnosti.

Vzhledem ke skutečnosti, že k této situaci může dojít až v okamžiku realizace návazných – více podrobných – prací na lokalitách, bylo by nutné před opětovným zařazením konkrétní lokality do procesu provést posouzení rizika naplnění vylučujících kritérií na záložních lokalitách, a to na základě nově získaných informací ve vyřazené lokalitě.

Dále by bylo nutné vyhodnotit perspektivnost zbylých lokalit tak, aby opětovné zařazení jedné ze záložních lokalit skutečně přineslo lokalitu, kde lze očekávat podobné vlastnosti jako na těch postupujících tak, aby v celkovém porovnání nově přidaná lokalita nebyla svými vlastnostmi výrazně horší než ostatní. Jedině poté lze technicky doporučit vrácení lokality do procesu hodnocení.

Navíc celý postup hodnocení dle platné Koncepce směřuje k výběru hlavní a záložní lokality, tedy k postupnému snižování jejich počtu. Vzhledem k aplikovanému principu postupné redukce počtu lokalit a jejich několikerému prověřování z hlediska naplnění vylučujících kritérií, je tedy možnost navrácení rezervní lokality do procesu hodnocení z technických důvodů velmi málo pravděpodobná.

Bez další podrobnější geologické charakterizace (získání dat z hloubky úložiště) již nelze dále očekávat na žádné lokalitě kvalitativní změnu informací důležitých především z pohledu prokázání bezpečnosti a proveditelnosti hlubinného úložiště na konkrétních lokalitách.

 

9. Poradní panel expertů

 

Poradní panel expertů byl založen ředitelem SÚRAO pro zajištění transparentnosti procesu hodnocení, garanci jeho objektivity a nestrannosti jako poradní orgán ředitele SÚRAO. Toto těleso bylo vytvořeno zástupci nominovaných institucí s dlouholetými zkušenosti s odborným řešením této problematiky a dotčených státních institucí.

Složení poradního panelu expertů odpovídalo hodnoceným okruhům kritérií v rámci procesu hodnocení lokalit. Nominováni byli členové z Českého vysokého učení technického, Masarykovy Univerzity, Ministerstva životního prostředí, Státního ústavu radiační ochrany, Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů. Posledním nominovaným členem Poradního panelu expertů byl zástupce obcí. Jako pozorovatelé bez hlasovacího práva pak byli nominováni zástupci obcí (dva nominovaní pozorovatelé za každou lokalitu) a zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Cílem práce Poradního panelu expertů bylo garantovat odbornost, správnost, objektivnost a otevřenost procesu zužování počtu lokalit hlubinného úložiště a zajištění efektivní komunikace technických výstupů na úrovni příslušných rozhodovacích procesů. Časové omezení práce Poradního panelu expertů je dle statutu od jeho založení do doby podání informace vládě ČR o preferovaných lokalitách pro další práce po roce 2019-2020.

Poradní panel expertů měl od listopadu 2019 do května 2020 celkem 7 jednání, na kterých projednal a postupně vzal na vědomí kritéria hodnocení, hodnocení lokalit v klíčových kritériích K1 až K13 a celkové hodnocení. Předkládané materiály připomínkoval, přičemž tyto připomínky ve vylučujících a klíčových kritériích byly plně zapracovány do příslušných hodnotících zpráv nebo vypořádány. V průběhu procesu hodnocení tak byl Poradní panel expertů seznámen se všemi relevantními zprávami a posoudil každý jednotlivý krok. V rámci technických diskuzí byly vypořádány veškeré připomínky expertů a také připomínky pozorovatelů. Poradní panel expertů na svém posledním jednání schválil lokalit a doporučil řediteli SÚRAO toto hodnocení postoupit do vyšších rozhodovacích procesů.

V roli pozorovatele byl o vyjádření požádán i Státní úřad pro jadernou bezpečnost s kladným stanoviskem. Nad rámec poradního panelu expertů byly osloveni i dva experti s mezinárodními zkušenostmi (IAEA) a finská společnost POSIVA, kteří se rovněž k procesu hodnocení nezávisle vyjádřili.

 

Abstrakt ke stažení naleznete zde.