Úložiště Richard

Úložiště se nachází v bývalém vápencovém dole u Litoměřic

Úložiště leží nedaleko Litoměřic a nachází se v jedné části Richard II, podzemního komplexu bývalého vápencového dolu. Od roku 1964 se zde ukládají tzv. institucionální odpady.

Tyto odpady vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Jde například o vyřazené radioaktivní zářiče jako požární hlásiče či hladinoměry, dále také kontaminovaná suť, plasty a papír. Součástí úložiště Richard je certifikovaná zkušebna obalových souborů a radioaktivních látek zvláštní formy. Jde o jedinou takovou zkušebnu v České republice.

Jak probíhá testování ve zkušebně? Obalový soubor musí zvládnout řadu náročných testů, například volný pád na ocelovou desku až z 9 metrů, zatížení pětinásobkem své váhy po dobu 24 hodin, pád na ocelový trn nebo pád 500 kg těžké ocelové desky. Po mechanických zkouškách je obalový soubor podroben tepelné zkoušce. Po dobu 30 minut musí odolat plamenu o teplotě 800 °C.

Ukládání odpadů v číslech

Celkový objem využívaných prostor dolu Richard II přesahuje 19 000 m3. Kapacita ukládacích komor je 10 250 m3, v současné době je naplněna zhruba ze 70 %. Graf ukazuje objem odpadů uložených v jednotlivých letech od doby, kdy je úložiště v naší správě.

Historie, vápencový důl a továrna

Už od první poloviny 19. století se pod vrchem kopce Bídnice těžil vápenec. Pro důlní těžbu tady bylo optimální prostředí, a proto zde již tehdy vznikly hned tři samostatné vápencové doly. V letech 1943 − 1944 si nacisté kvůli utajení vybrali místo pro podzemní tovární výrobu firmy Auto Union A. G. Chemnitz a koncernu Osram. Stavba výrobních prostor v podzemí dostala krycí jméno Richard, někdy byla továrna označována i jako B 5. Na rozsáhlém stavebním projektu pracovali uvěznění horníci, zedníci, betonáři, elektrikáři, instalatéři a další řemeslníci. Ti byli na stavbu dopravováni z pracovního tábora v Litoměřicích, část z nich i z nedalekého Terezína. Zcela dokončit se podařilo jen několik výrobních hal pro koncern Auto Union. Po válce zůstalo podzemí v různém stádiu stavebních úprav. Od zcela dokončených výrobních hal až po chodby, kde teprve probíhaly rozšiřovací hornické práce.

V roce 1945 zde Čížkovické cementárny a vápenky obnovily těžbu vápence. Během dalších 15 let vznikl rozsáhlý komplex chodeb navazující na část Richard I. Používaný způsob těžby byl však mnohem dražší než v otevřeném lomu a těžba byla ukončena. O alternativním využití všech tří dolů se uvažovalo už v padesátých letech 20. století. V roce 1959 padl jeden z prvních oficiálních návrhů využít důlní komplex Richard II k ukládání radioaktivních odpadů. O pět let později, tedy v roce 1964 se plán stal skutečností. Významným milníkem v historii úložiště Richard je i rok 1976. Tehdy vznikla Chráněná krajinná oblast České středohoří. Ta mimo jiné zahrnuje i území všech tří dolů Richard, tedy i Richard II, kde již více než 50 let funguje stejnojmenné úložiště radioaktivních odpadů. Vznik CHKO dokazuje, že úložiště nemá negativní vliv na přírodu ani na člověka.

V letech 2005−2007 se v úložišti Richard uskutečnil mezinárodní projekt EC Phare. Několik ukládacích komor bylo zrekonstruováno a zaplněno odpady, které pocházely z prvních desetiletí provozu úložiště. Poté, co byly obalové soubory zkontrolovány a některé z nich zabaleny do nových obalů, byly jednotlivé komory zality speciálně navrženou betonovou výplní. Unikátnost navrženého řešení spočívá v tom, že kolem tělesa s odpady uzavřenými v betonu  byla ponechána mezera vyplněná štěrkem. Případný průsak vody do úložiště by byl tímto důmyslným systémem sveden do drenáže umístěné v podlaze komory. Drenážní systém ústí do kontrolních nádobek, které jsou pravidelně kontrolovány. V kontrolní jímce jsme od té doby nezaznamenali vodu.

ÚRAO Richard