Proces výběru lokality

Příprava hlubinného úložiště v ČR

Na technické úrovni je v současnosti obecně uznávaným názorem, že nejbezpečnější a nejudržitelnější alternativou konečného zneškodnění vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů je jejich uložení do hlubinného úložiště. Příprava hlubinného úložiště je však dlouhodobý a velice komplexní proces, kterého se účastní různorodé výzkumné a projektové týmy, přičemž doba řešení je všude na světě několik desetiletí.

Složitost přípravy hlubinného úložiště je dána především tím, že nebezpečnost radionuklidů ve vyhořelém jaderném palivu či zbytcích po jeho přepracování přesahuje dobu statisíců let, což výrazně komplikuje prokázání a demonstraci jeho bezpečnosti. V řadě států řešících přípravu hlubinného úložiště však bylo prokázáno, že tento problém je možno řešit výběrem vhodného systému inženýrských a přírodních bariér a podrobným výzkumem jevů, procesů a událostí, které mohou probíhat v úložišti v době před i po uzavření úložiště (Švédsko, Finsko, Francie, Švýcarsko). Významným problémem však je nejenom prokázat bezpečnost hlubinného úložiště na technické úrovní, ale i prokázat, že hlubinné úložiště neohrozí významně životní podmínky v dotčených obcích ani okolní životní prostředí, ale naopak že existuje řada benefitů pro zlepšení životních podmínek v dotčených obcích.  

V   letech 1989 až 2002 byl výběr lokalit pro umístění hlubinného úložiště založen především na hodnocení geologických charakteristik potenciálních lokalit, jako je vzdálenost lokalit od potenciálně seismicky aktivních zlomů, popsatelnost lokalit vyjádřená výskytem cizorodých ker, žilných hornin či možných ložisek nerostů či výskyt struktur s geodynamickou aktivitou, a kritérií související se zákonem o ochraně přírody.  Na základě těchto kritérii SÚRAO v roce 2002 vybralo 6 následujících lokalit v granitovém horninovém prostředí: Čertovka (Lubenec, Blatno – Ústecký kraj), Březový potok (Pačejov, Chanovice – Plzeňský kraj), Magdaléna (Jistebnice, Vlksice – Jihočeský kraj), Čihadlo (Pluhův Žďár, Lodhéřov – Jihočeský kraj), Hrádek (Nový Rychnov, Rohozná – Kraj Vysočina) a Horka (Budišov, Oslavička – Kraj Vysočina). Po prověření archivních geologických informací byla do výběru přiřazena lokalita Kraví hora na Žďársku, kde se očekával pozitivní přístup obyvatelstva k průzkumným pracím pro HÚ vzhledem k dlouhodobým zkušenostem s těžbou uranu a ze stejných důvodů bylo v roce 2016 iniciováno zpracování geologických a technických studií, zaměřených na nalezení dalších potenciálních lokalit na územích v blízkosti jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.   

Samotná geologická kritéria neumožňují provést systematické srovnání lokalit ze všech nutných hledisek, tj.  bezpečnosti, vlivu na životní prostředí, proveditelnosti, střetů zájmů na lokalitách a sociopolitických faktorů. V roce 2014 proto SÚRAO připravilo na základě podrobné analýzy české legislativy a mezinárodních doporučení dokument shrnující požadavky, indikátory vhodnosti a kritéria pro výběr lokalit.  (Tento dokument byl aktualizován v roce 2017 tak, aby zahrnul požadavky nového atomového zákona.) Zároveň v roce 2014, respektive 2015 bylo zahájeno řešení dvou komplexních projektů zaměřených na podporu SÚRAO při hodnocení bezpečnosti úložišť a hodnocení proveditelnosti včetně hodnocení vlivu umístění úložiště na životní prostředí v lokalitách. Zároveň bylo iniciována řada studií zaměřená na hodnocení přijatelnosti hlubinného úložiště v dotčených obcích.  Řešení těchto projektů se zúčastnilo více než 400 odborníků z více než 30 organizací a bylo připraveno více než 150 podkladových zpráv pro hodnocení lokalit shrnujících geologické, hydrogeologické a geochemické poměry na lokalitách.  Na základě získaných informací byly připraveny předběžné bezpečnostní rozbory s využitím matematických a počítačových modelů, které predikovaly schopnost lokalit izolovat radioaktivní odpady od životního prostředí. V rámci projektů byly odborníky dále specifikovány obecné indikátory připravené v dokumentech SÚRAO.    Stejně jako ve všech ostatních státech připravujících hlubinné úložiště podkladové zprávy pro hodnocení lokalit vycházely z důkladné analýzy archivních dat o lokalitách, zahraničních poznatků a výsledků průzkumných a výzkumných prací prováděných z povrchu.

Zatím nebyla dokončena podrobná metodika pro srovnávání lokalit.  Je totiž velmi obtížné určit důležitost jednotlivých kategorií požadavků a indikátorů vhodnosti pro hodnocení lokalit, což se ukázalo i při předběžném hodnocení lokalit koncem roku 2018.  Podrobná metodika shrnující návrh důležitosti vybraných indikátorů vhodnosti bude připravena v první polovině roku 2019.   Pro konečné určení důležitosti těchto indikátorů však musí existovat shoda všech dotčených stran, přinejmenším pro základní kategorie indikátorů vhodnosti.  SÚRAO plánuje pro určení důležitosti indikátorů vhodnosti iniciovat vytvoření poradní skupiny sestávající ze všech dotčených stran, zahrnující odpovědné pracovníky státních institucí a zástupce veřejnosti a dotčených obcí. V této poradní skupině by měla být odsouhlasena důležitost jednotlivých kategorií indikátorů a po jejich odsouhlasení provedena multikriteriální a citlivostní analýza, ze které by mělo vyplynout pořadí lokalit vhodných pro další podrobný geologický průzkum. Tento dokument bude dále postoupen kritické analýze všech dotčených stran. Akceptovatelnost s prováděním podrobného geologického průzkumu v lokalitách obyvateli dotčených obcí bude rovněž důležitým faktorem pro výběr  lokalit pro další fázi geologického průzkumu v souladu s připravovaným zákonem o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů.

Je zřejmé, že hodnocení lokalit je v této rané fázi přípravy hlubinného úložiště zatíženo velkou nejistotou zejména z toho důvodu, že nejsou k dispozici data z hloubek úložiště a nejsou k dispozici data potřebná pro podrobné hodnocení vlivu výstavby úložiště na životní prostředí. Stejně jako v ostatních státech, SÚRAO však pokládá za nemožné v této fázi provádět nákladné hlubinné vrty či podrobné projektové studie na všech potenciálních lokalitách. Tyto práce by měly být provedeny až na lokalitách vybraných pro podrobný geologický průzkum. Požadavky, indikátory vhodnosti a kritéria pro výběr lokalit se budou rovněž v dalších fázích přípravy hlubinného úložiště neustále upřesňovat v souladu s novými poznatky a hlubším pochopením problematiky, a to vždy za účasti veřejnosti a obyvatel z dotčených obcí tak, aby rozhodnutí o výběru dvou kandidátních lokalit a konečné lokality pro umístění hlubinného úložiště bylo zcela transparentní a objektivní.