Mlžná komora

se představí na Jaderných dnech

SÚRAO má mlžnou komoru! Vidět ji můžete v Plzni na Jaderných dnech od 17. 4. 2019. Pozorujte s námi „v mlze“ dráhy elektricky nabitých částic. Mlžná komora je zařízení sloužící k zobrazení částic ionizujícího záření. Toto záření pochází z rozpadu radioaktivních materiálů. Částice ionizujícího záření jsou však velmi malé a pohybují se vysokými rychlostmi, takže jsou pouhým okem nepozorovatelné.

Co je mlžná komora?

Mlžná komora, známá také jako Wilsonova mlžná komora, je unikátní zařízení zobrazující neviditelné stopy radioaktivních částic. Jedná se o jedinečný nástroj, který nám umožňuje nahlédnout do tajů fascinujícího mikrosvěta. První mlžnou komoru vynalezl skotský fyzik Charles Thomson Rees Wilson, za což získal v roce 1927 Nobelovu cenu za fyziku. V mlžné komoře bylo objeveno mnoho elementárních částic a bez nadsázky lze říct, že toto zařízení odstartovalo zlatý věk částicové fyziky, který trvá dodnes.

První mlžnou komoru vynalezl skotský fyzik Charles Thomson Rees Wilson, když v roce 1911 přístroj po téměř dvaceti letech vývoje poprvé spustil a provedl první pozorování. V roce 1927 získal Nobelovu cenu za fyziku za objevení principu zviditelnění drah elektricky nabitých částic za pomoci kondenzace sytých par.

Jak mlžná komora funguje?

Teorie mlžných komor se překrývá na teorii fázových přechodů. Samotný vynález mlžné komory je připisován skotskému fyziku Charlesi Wilsonovi, který studoval tvorbu mlhy v expanzních mlžných komorách (tj. mlžných komorách, které dosahují podmínek kondenzace za pomoci rozpínání plynu). Srážení kapiček kapaliny z páry vyžaduje dvě základní podmínky. Tlak nasycených par za daného tlaku a teploty a kondenzační jádra. Wilson vypozoroval, že kromě prachu a dalších pevných částic i ionty mohou fungovat jako kondenzační jádra. Tím byly položeny teoretické základy mlžným komorám.