Životní prostředí

K nežádoucímu rozšíření radioaktivních látek z úložiště do životního prostředí by mohlo dojít především při jejich uvolnění při průchodu vody úložištěm. Tomu brání bariérový systém, který sestává z několika částí. Jsou to izolační vrstvy oddělující vnitřní prostory úložných jímek od životního prostředí, konstrukce jímek, betonová výplň mezi sudy s odpadem a také stěny sudů či bitumenová matrice, s níž jsou některé odpady smíseny. Kromě těchto inženýrských bariér přispívají k izolační funkci úložiště i geologické vlastnosti lokality - území, na kterém leží dukovanské úložiště, je tvořeno čtvrtohorními jílovitými sedimenty, které nepropouštějí vodu. Vzhledem k tomu, že úložiště není zapuštěno do země, nehrozí nebezpečí, že by do něj mohla pronikat podzemní voda.

Jímky, které se právě zaplňují, jsou před deštěm chráněny pojízdnou střechou. Pro sledování izolační funkce úložiště jsou vybudovány dva drenážní systémy. Ty jsou projektovány tak, aby se voda, kterou odvedou z blízkosti úložiště, shromažďovala v kontrolní jímce. Tam je možné kontrolovat její aktivitu. Pokud by byla kontaminovaná, bylo by s ní naloženo jako s odpadní vodou z elektrárny.

Dlouhodobá bezpečnost úložiště je prokazována bezpečnostními rozbory

Bezpečnost úložiště během jeho provozu je sledována v rozsahu daném dokumentem zvaným program monitorování. Úložiště radioaktivních odpadů Dukovany bude podle současných předpokladů provozováno do roku 2100. Po jeho uzavření bude následovat třísetleté období tzv. institucionální kontroly. Po tuto dobu bude areál úložiště oplocen a střežen a bude monitorován případný výskyt nebezpečných látek v monitorovací síti. To, že úložiště v této době nebude představovat pro své okolí žádnou hrozbu, bylo před jeho vybudováním a zprovozněním doloženo bezpečnostní zprávou. Bezpečnostní zpráva dukovanského úložiště mj. prokazuje, že i v období po uzavření úložiště budou dodrženy požadavky radiační ochrany stanovené zákonem, a to i v případě, že dojde k mimořádné události, jako je například pád letadla do prostoru úložiště.

Ve vlastní bezpečnostní zprávě úložiště Dukovany se hodnotí mnoho scénářů popisujících možné události, ke kterým může dojít v provozním i poprovozním období. V období provozu jsou to především hodnocení zátěže pracovníků při manipulaci s odpadem a hodnocení důsledků mimořádných událostí, jako pád sudu z jeřábu do jímky, požár apod. V poprovozním období pak tzv. scénář normálního vývoje (popisuje projektované chování úložného systému), k němu alternativní scénář, tzv. vanový efekt a scénáře spojené s využíváním prostor úložiště v období, kdy by bylo ztraceno povědomí o existenci úložiště.

Bezpečnostní zpráva se zpracovává pro aktuální stav jako podklad pro územní a stavební řízení, jako podklad k zahájení zkušebního a trvalého provozu. V provozním období se aktualizuje v obvykle pětiletých intervalech. Díky tomu může provozovatel pružně reagovat na jakoukoliv změnu, legislativní i technickou, ke které může v souvislosti s provozem úložiště dojít.

Vlivy úložiště na životní prostředí se pečlivě monitorují

Požadavky na monitorování plynou přímo z atomového zákona a vyhlášky o radiační ochraně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (vyhláška č. 307/2002 Sb.). Úřad schvaluje pro úložiště Dukovany program monitorování, podle kterého se příslušné kontroly plánují a provádějí.

V rámci monitorování vlivu úložiště na životní prostředí jsou mj. pravidelně odebírány a analyzovány vzorky podzemních vod z vrtů. Monitorování složek životního prostředí bylo provedeno již před zprovozněním úložiště a jeho výsledky jsou srovnávány se současnými měřeními. Pokud by došlo k naměření vyšších hodnot, než je obvyklé, bylo by stanoveno místo úniku radionuklidů a byla by provedena nápravná opatření.