Reakce na článek MF Dnes - Na Bystřicku bude hodně práce, postaví se zásobníky za miliardy

Se zájmem jsem si přečetl článek ohledně budování zásobníku plynu na dole Rožná (článek uveden ke konci této zprávy) i otázku položenou na závěr, především tu její část, týkající se trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu, koexistence obou aktivit v regionu a přínosy či negativa. Nechci polemizovat, jestli souhlasit nebo nesouhlasit s jednou nebo oběma aktivitami v tomto regionu. Chci pouze poznamenat několik společných a několik rozdílných rysů zásobníku plynu a hlubinného úložiště a přispět tak do potřebné otevřené diskuse na toto téma.

Pro zásobník plynu i pro hlubinné úložiště je třeba opravdu velmi kvalitní horninový masiv. Současně zahajované průzkumy na dole Rožná i plánované průzkumy na vhodných lokalitách k tomuto budou směřovat. Zde je nutno poznamenat, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zatím o lokalitě pro hlubinné úložiště v okolí Dolní Rožínky pouze předběžně uvažuje a zpracovává příslušné analýzy, ale má pro průzkum připraveno dalších 6 lokalit v jiných částech ČR.

Dalším společným rysem je hloubka – v případě hlubinného úložiště uvažujeme s minimální hloubkou 500 m pod povrchem, v případě zásobníku plynu je to o několik set metrů hlouběji. V každém případě je to dostatečně hluboko, aby skladování plynu nebo uložení vyhořelého jaderného paliva nemělo jakýkoliv poznatelný vliv na dění na povrchu, kromě vlivů související se stavbou jako takovou. A v případě hlubinného úložiště je tato hloubka dostatečná i pro dění v řádech příštích desítek až první stovky tisíců let.

Nečekaná podobnost obou aktivit je i v objemech horniny, kterou bude nutné vytěžit. Jestliže pro hlubinné úložiště v ČR bude zapotřebí vytěžit pro vlastní ukládací část kolem 600 tisíc m³ rostlé horniny, tak v případě uvažovaného zásobníku to bude jen přibližně dvakrát tolik.

Princip řešení je rovněž obdobný - kvalitní = nepropustný horninový masiv spolu s hloubkou pod povrchem zajišťuje, že na povrch neunikne ani uskladněný plyn, ani trvale uložené jaderné odpady. V obou případech bude rovněž třeba toto prokázat. Až potud je to společné, jsou to společné principy, na kterých obě aktivity stojí. Vše další už je rozdílné, v detailním pohledu až velmi rozdílné.

Průkaz bezpečnosti hlubinného úložiště jsou tisíce stran rozborů, analýz, důkazů a výpočtů a další dokumentace. Průzkum lokality pro hlubinné úložiště vyžaduje použití podstatně více metod, nestačí jen vyrazit chodby a provést několik rozborů, nebo navrtat několik desítek metrů vrtů. To vše se promítá do času, kterého pro přípravu rozhodnutí o budoucí lokalitě pro hlubinné úložiště je třeba nesrovnatelně více, než pro rozhodnutí o zásobníku plynu.

A právě ten čas je největším rozdílným pohledem na obě aktivity v regionu a ve svém důsledku přináší i různé možnosti přínosů pro rozvoj regionu.

Výstavba zásobníku plynu proběhne během několika let, přinese po tuto dobu pracovní příležitosti, následovat bude jen nutná obsluha a minimální údržba. O využití a nasazení plynu do sítě budou rozhodovat dispečeři sedící někde v centrálním dispečinku. Přirozeně obec, na jejímž katastru zásobník bude, bude z něj profitovat… Nic víc.

Hlubinné úložiště má jednu velkou výhodu, přinese zaměstnanost do regionu – přibližně 250 – 300 lidí přímo pracujících na zařízení až po dlouhé době příprav. Jestli to bude v roce 2065 nebo dříve nebo později je věcí dalších rozhodnutí. Ale tato zaměstnanost v regionu bude trvalá pro několik budoucích aktivních generací – po dobu sta let možná i déle. Ale i průzkumné aktivity zaměstnanost přinesou, i když ve srovnání s výstavbou zásobníku daleko menší. Na vybrané lokalitě (po roce 2015) bude probíhat nepřetržitý monitoring, bude zde provozován sklad vzorků hornin, ale bude zde i informační centrum jistě s vysokou návštěvností. Zaměstnanost se bude zvyšovat postupně, jakmile průzkumy přejdou do podzemí a jakmile bude zahájena výstavba. Obce na vybrané lokalitě budoucího hlubinného úložiště budou rovněž z tohoto profitovat. A v tomto případě více, než ze zásobníku plynu.

Ještě jeden aspekt – velmi důležitý pro nás všechny – životní prostředí. Společným faktorem bude bezpečnost. Houbař nad zásobníkem plynu si bude moci zapálit cigaretu (snad bude dostatečně opatrný a nezapálí les), aniž by měl strach, že někde zapálí unikající plyn a stejně tak nebude mít ani strach, že je ozařován vyhořelým palivem uloženým tam někde v hloubce. Nebude vědět ani o jedné ani o druhé činnosti tam někde v hloubce horniny pod ním. A těžba horniny při výstavbě? Každý si jistě udělá sám obrázek o reálných dopadech těžby horniny pro zásobník, která proběhne v průběhu příštích 6 let a těžbě polovičního množství pro hlubinné úložiště, která bude probíhat po dobu jeho provozu, tedy po několik desítek až stovky let.

Na závěr rozdílností jen malou poznámku. Obě stavby nemohou být na jedné lokalitě. Bylo by to totiž technicky nemožné. Pokud tedy někde v okolí Rožné, tak ve vzdálenosti několika, minimálně 3 kilometrů, dostatečně bezpečně vzdálené od sebe, aby se obě stavby s jistotou vzájemně neovlivňovaly.

Je přirozeně spousta technických aspektů budoucího rozhodnutí o jedné i druhé činnosti a nebylo mým záměrem tyto nějak detailně popisovat a analyzovat. Od toho jsou povolující orgány, které důkladně jednu i druhou aktivitu dostatečně důkladně prověří před tím, než rozhodnou a povolení vydají. Snahou bylo podívat se na problém očima normálního občana, který chce po všech stránkách žít aktivní život, mít svou práci, zdravé životní prostředí, užívat si výsledků své práce. A jedna i druhá aktivita k tomuto může významně přispět, aniž by důležité aspekty kvality života utrpěly.

Znění článku ze dne 13. 7. 2010 z MF Dnes, rubrika: Vysočina, strana č. 4, autor: Roman Kratochvíl s využitím ČTK.

Na Bystřicku bude hodně práce, postaví se zásobníky za miliardy

V Rožné na Žďársku se schyluje k budování nových podzemních zásobníků plynu za osm až devět miliard korun. Stavba potrvá až šest let a udrží zaměstnanost v oblasti.

ROŽNÁ Hlavně udržení pracovních míst v regionu si od připravované stavby obřích zásobníků na plyn slibují lidé na Bystřicku.

„S chystaným průzkumem a také s následnou stavbou nemáme problém. Naopak. Po útlumu těžby uranové rudy by stavba měla zajistit práci zdejším lidem,“ uvedla starostka Rožné Eva Sýkorová. Nyní podle ní v dolech pracuje zhruba 20 procent obyvatel z Rožné v aktivním věku.

Výstavba nového podzemního zásobníku plynu v Rožné na Žďársku bude stát osm až devět miliard korun. Investor akce, firma GSCeP společnosti Česká plynárenská, uzavřel smlouvu o stavbě se stavební firmou Metrostav a státním podnikem Diamo. Uzavřená smlouva umožní zahájení důlních prací. V první etapě, která začne již za několik týdnů, se mají ověřit dosavadní výsledky analýzy geologického prostředí a na základě průzkumných vrtů zpřesnit geometrii projektovaného zásobníku. To by mělo trvat zhruba 15 měsíců.

Ve druhé etapě firmy zahájí stavbu samotného zásobníku ve dvou bezprostředně sousedících nádržích o předpokládaných kapacitách 100 milionů a 80milionů metrů krychlových zemního plynu. Podle odhadu České plynárenské bude stavba trvat pět až šest let.

Budované středoevropské zásobníky zemního plynu jsou téměř výhradně takzvaného sezonního typu, mají vyrovnávat rozdíly mezi zimní a letní spotřebou.

Očekává se, že tento typ zásobníku přispěje ke zvýšení energetické bezpečnosti v regionu. Pro rychlejší vyrovnávání denních odchylek jsou v Evropě k dispozici pouze zásobníky v solných nádržích, které se vyskytují převážně v severním Německu. Dokončení výstavby zásobníku by společnost GSCeP ráda časově sladila s ostatními plynárenskými projekty ve středoevropském regionu. Zejména s projektem výstavby plynovodu South Stream, Mozart či Gazele.

V Rožné funguje poslední uranový důl ve střední Evropě, pracuje v něm kolem pěti stovek horníků. Důl provozuje státní podnik Diamo. Podle rozhodnutí vlády se tam bude uran těžit do té doby, dokud se to bude ekonomicky vyplácet. Na lokalitu u Rožné se zaměřuje také Správa úložišť radioaktivních odpadů, která hledá v Česku místo pro trvalé hlubinné úložiště jaderného odpadu.

***

Souhlasíte s výstavbou obřích zásobníků? Jaké výhody a nevýhody má podle vás tento projekt? A mělo by ve stejné lokalitě vzniknout i trvalé hlubinné úložiště jaderného odpadu? Své názory pište Romanu Kratochvílovi na adresu: roman.kratochvil@mfdnes.cz.